Hvězdárna a planetárium

Moderní digitální planetárium v sousedství hvězdárny svým tvarem připomíná talíř UFO. Díky špičkovým technologiím zde budete mít vesmír téměř nadosah. Součástí planetária jsou také interaktivní expozice „Mikrosvět – makrosvět“ a „Energie – formy a přeměny“. Před hvězdárnou začínají dvě naučné stezky, Planetární a Galaktická. 

Planetární stezka je model naší Sluneční soustavy v měřítku 1 ku 1 miliardě - 1 metr na stezce odpovídá 1 milionu km ve skutečnosti. Tomuto měřítku odpovídají rozměry těles (modelů Slunce a planet) a vzdálenosti mezi nimi. Na každé ze 13 zastávek najdete model znázorňující objekt Sluneční soustavy a příslušnou informační tabuli, na níž jsou uvedeny základní údaje a zajímavosti o daném objektu. Celková délka naučné stezky je 6,5 km, část prochází hradeckými městskými lesy. Stezku postavili v roce 2005 členové Astronomické společnosti v Hradci Králové a pracovníci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Když se po stezce vydáte, seznámíte se nejen se vzdálenostmi, velikostmi a vlastnostmi těles Sluneční soustavy, ale zároveň poznáte i malebnou krajinu městských částí Nový Hradec Králové, Zámeček, Roudnička a Kluky. Budete procházet nejprve po asfaltové cestě, potom pěšinou přes louku, lesem, okolo rybníků Datlík, Cikán a Biřička, na konečnou linek MHD č. 1 a 2 na Novém Hradci a případně až na lesní hřbitov.

Programy pro veřejnost v listopadu se konají každou středu, pátek a sobotu.

Hvězdárna a planetárium se nacházejí na jižním okraji Hradce Králové. Základní výstavba probíhala v letech 1947 až 1961. Pro stavbu hvězdárny bylo zvoleno místo na hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové. Poloha hlavní kupole je 15° 50' 21" východní délky, 50° 10' 38" severní šířky, 287 m nad mořem. Hvězdárna disponuje větším množstvím přístrojového vybavení, například historické planetárium ZKP-1 je používáno na hradecké hvězdárně již od roku 1957. Počátkem roku 2015 bylo otevřeno nové digitální planetárium s pěticí projektorů Velvet, které vytvářejí obraz na polokulové projekční ploše o průměru 12 metrů. V objektu sídlí též pobočka Českého hydrometeorologického ústavu - Solární a ozonová observatoř.

Přístrojové vybavení:

Refraktor 200 mm v hlavní kupoli – dalekohled je umístěn na Zeissově paralaktické montáži. Průměr objektivu je 200 mm, ohnisková vzdálenost je 3500 mm. Umožňuje pozorování při zvětšení 80 až 250 krát.

Reflektor Newton 250 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 1250 mm. Dalekohled je přidán na montáž k hlavnímu refraktoru. Výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší.

Reflektor Schmidt-Cassegrain 280 mm s ohniskovou vzdáleností 2800 mm, světelností 1:10. Dalekohled je umístěn na alt-azimutální naváděné montáži. Používá se zejména pro vizuální pozorování ze střechy. Jedná se o typ Celestron CPC 1100 GPS XLT.

Dalekohled Jana Šindela - Newton 400 mm, světelnost 1:5, ohnisková vzdálenost 2000 mm. Velký dalekohled na automatizované montáži umístěný v pozorovacím domečku. Výrobcem je pan Jiří Drbohlav ze Rtyně v Podkrkonoší. Tento přístroj, společný s Astronomickou společností v Hradci Králové, je využíván pro astrometrii komet a fotometrii proměnných hvězd a planetek.

Schmidtova fotografická komora s rozměry 420/600/1000 – přístroj je umístěný v pozorovacím domečku. Používal se pro fotografické určování poloh komet, planetek i umělých družic Země.

Malý refraktor o průměru objektivu 110 mm – přístroj je umístěný v pozorovacím domečku. V současné době jej používá Astronomická společnost v HK.

Dva dalekohledy typu Cassegrain o průměru zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 2250 mm, jeden z nich je navíc opatřen meniskem.

Malé Zeissovo projekční planetárium – projekční klenba planetária má průměr 6,5 m.

Digitální planetárium v nové budově s pěticí speciálních projektorů Velvet od firmy Carl Zeiss Jena. Na kopuli Spitz Nanoseam s průměrem 12 m se promítá přibližně 12 milionů pixelů (tj. rozlišení označované 4K).

Velké a malé binary 25 × 100, 10 × 80, 12 × 60